Česká republika bude v roce 2028 hostit prestižní titul Evropské hlavní město kultury. Které město ho získá? Mohou to být právě České Budějovice! Jak na to?Co titul městu přinese? A jak můžete k úspěchu pomoci i vy?

Evropskými hlavními městy kultury už dávno nejsou jen metropole

Titul Evropské hlavní město kultury (EHMK) je vždy na jeden rok propůjčován Evropskou unií jednomu či více evropským městům (většinou dvěma z různých států), která tak mají po celý rok možnost představit Evropě svůj kulturní život a jeho rozvoj. Od roku 1985, kdy myšlenka Evropských hlavních měst kultury vznikla, byl titul udělen více než 60 městům. Od hlavních měst po dvacetitisícová městečka (např. pro rok 2024 titul získal rakouský Bad Ischl se svými 14 tisíci obyvatel). V boji o titul EHMK tak již dávno nehrají hlavní roli finance, ale nápaditost a vize.

Budějovice 2028? Jedinečná šance!

Jestli má některé z českých měst nést v roce 2028 titul Evropského hlavního města kultury, měly by to podle nás být právě Budějovice. Máme na to!

Kandidatura je příležitostí k tomu ukázat to nejlepší, čím se Budějovice mohou celé Evropě pochlubit. Zároveň nám ale dává možnost na sobě zapracovat - na image města, kulturní nabídce, infrastruktuře a fungování města jako celku. Cílem kandidatury není jen uspořádání několika kulturních akcí, ale podpora celého kulturně kreativního průmyslu. Titul EHMK je bezesporu velkou výzvou. A my bychom jí měli využít!

S kým se o titul utkáme?

Titul Evropské město kultury koluje mezi evropskými zeměmi na pravidelné bázi. Česká republika přichází na řadu v roce 2028.České Budějovice budou o titul soupeřit s tuzemskými konkurenty. Záměr podat přihlášku už ohlásilo Brno, Liberec, Chomutov nebo třeba Broumov. Dokážeme je v souboji o titul vyzvat? Určitě!

Co titul městu přinese?

Titul Evropské město kultury je pro města skvělou příležitostí, jak změnit svou image, zviditelnit se, přilákat více turistů a dlouhodobě změnit kulturní prostředí města pro život jejich obyvatel. Z titulu prokazatelně těží kulturně kreativní průmysly i cestovní ruch. Zvýšení mezinárodní prestiže města oceňují i další podnikatelé. Oživění kulturní scény, investice do kulturní infrastruktury a nových projektů ocení všichni obyvatelé města. Důležitým argumentem pro podání přihlášky je fakt, že už její příprava je významným akcelerátorem ke kulturnímu rozvoji města. Některá města z ní dokázala těžit ještě roky i bez zisku titulu. Příprava přihlášky tak zcela jistě není marnou investicí.

Zkušenosti našich sousedů

Evropská hlavní města kultury nejsou ničím abstraktním a vzdáleným. V roce 2015 titul získala nedaleká Plzeň. Už v roce 2009 se titulem pyšnil Linz, který je mimoto naším partnerským městem, stejně jako Nitra, která nyní usiluje o titul pro rok 2026 - držíme palce!

580
uspořádaných
akcí
1,2
milionu
návštěvníků
560
milionů korun
utracených návštěvníky
255
tisíc
přenocování
388
nových
pracovních míst

Takové výsledky přinesl titul EHMK v roce 2015 Plzni.
Podobné dopady můžeme očekávat i u nás.

Zdroj: Tereza Raabová a kol., Economic impacT v.o.s:
Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015: Dopady výdajů návštěvníků na ekonomiku, 2016

Šance pro ambiciozní změny

České Budějovice připravují hned několik rozsáhlých investic do kulturní infrastruktury. Rekonstrukce by se měla dočkat Slavie či Dům umění, Senovážné náměstí a další dlouho zanedbávaná veřejná prostranství. Kandidatura na titul Evropského hlavního města kultury dává těmto projektům společný cíl a náplň. Při vhodném načasování pomůže kandidatura nové kulturní prostory správně nastartovat a dát jim i po dramaturgické stránce náležitý evropský věhlas.

Největší silou Budějovic jsou Budějčáci!

Ty nejzajímavější projekty vznikaly v Budějovicích vždy zespodu. Vedle stabilních kulturních institucí se na kultuře ve městě podílí desítky kulturních nadšenců a podnikatelů v mnoha kreativních odvětvích. Budějovice totiž nemají o vynalézavé lidi nouzi. Jejich práci a talent může projekt Evropského hlavního města kultury ukázat po celé republice i v celé Evropě.

Kandidaturu
podporují

alternative

Juraj Thoma

náměstek primátora

Kandidatura na Evropské hlavní město kultury je pro město jistě velkou příležitostí. Ze zkušenosti z dalších kandidátských měst víme, že už samotná příprava přihlášky má velice pozitivní efekt. Očekávám, že se stane důležitým podkladem pro koncepční změny v kultuře a v cestovním ruchu bez ohledu na zisk titulu. Rozhodně je to tedy příležitost k rozvíření vod a impulz k rozsáhlejším změnám.

alternative

Lukáš Průdek

ředitel Jihočeského divadla

Kandidatura Budějovic na Evropské hlavní město kultury je velmi sympatickým, žádoucím a zároveň zdravě ambiciózním počinem. Jsem si jist, že prospěje nejen rozvoji Jihočeského divadla, ale i budějovické kultuře v nejširším slova smyslu. Stejně tak i cestovnímu ruchu a obrazu Budějovic jako sebevědomé krajské metropole, která má co nabídnout jak návštěvníkům, tak především vlastním občanům. Já věřím, že určitě máme co ukázat!

alternative

Ondřej Kašpárek

Plzeň 2015

V dnešní době jsou kreativní průmysly a kultura vnímané jako přirozená součást ekonomiky, důležitá forma kapitálu a také jedna z podmínek pro spokojenou společnost. Kandidatura je tak příležitostí stát se městem pro 21. století a přinést do Českých Budějovic nejen svěží kulturní vítr, ale také nové inovace a pracovní příležitosti.

Jistě máte spoustu otázek...


ODPOVĚDI

Titul EHMK dává městům příležitost se zviditelnit, přilákat návštěvníky, prezentovat město v dlouhodobé perspektivě jako kulturní prostor ideální pro život či podnikání.

Už samotná příprava kandidatury může být podnětem ke strukturálním změnám ve městě. Předpokladem pro podání přihlášky je vznik ucelené kulturní a marketingové strategie města, připravené investice do kulturní nabídky a kulturní infrastruktury. Pokud někde platí přísloví, že i cesta je cíl, pak je to právě tady.

V případě úspěšné kandidatury pak samotný titul Evropské hlavní město kultury prokazatelně přináší ve svých důsledcích pozitivní ekonomické, kulturní a společenské dopady.

Ekonomické dopady

Nejbližším příkladem nám může být Plzeň 2015: „Celková návštěvnost cca 580 akcí EHMK Plzeň 2015 dosahovala 1 230 422 vstupů, po odečtené vícero vstupů během pobytu se jednalo o přibližně 1 134 849 návštěvníků. Výdaje návštěvníků, které souvisely přímo s návštěvou akcí EHMK konaných na území ČR, dosahovaly 564,3 mil. Kč. Výdaje návštěvníků způsobily zvýšení produkce o 711 mil. Kč, a to jak u přímých, tak nepřímých dodavatelů zboží a služeb pro návštěvníky. Z toho cca 90 mil. Kč bylo způsobeno výdaji zahraničních návštěvníků, tzn. čisté přínosy pro ČR. Vysoká návštěvnost akcí EHMK způsobila také zvýšení hrubé přidané hodnoty, resp. HDP české ekonomiky přibližně o 222,5 mil. Kč. Firmy a podnikatelé, přímí i nepřímí dodavatelé zboží a služeb pro návštěvníky, zvýšili svůj zisk o cca 70,5 mil. Kč. " Zdroj: Tereza Raabová a kol., Economic impacT v.o.s.: Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015: Dopady výdajů návštěvníků na ekonomiku ČR, 2016

Přihláška není jen mnohastránkový dokument. Je to vize, kterou se chce město prezentovat. Je to plán kulturních a společenských akcí, zahraniční spolupráce, marketingová strategie. Její příprava je výsledkem cca ročního procesu plánování, do kterého se zapojí vedle města také kraj, místní kulturní instituce, kulturní promotéři a další podnikatelé.

Příprava podkladů potrvá po celý rok 2021 a o podání přihlášky se finálně rozhodne nejpozději začátkem roku 2022 podle termínu vyhlášeného Ministerstvem kultury. Přihlášku následně posoudí skupina nezávislých odborníků v oblasti kultury, tzv. selection panelu Evropské komise. Panel na základě přihlášek vybere města, která vyzve k předložení podrobnějších žádostí pro druhé finální kolo. Mezinárodní panel pak jménem Evropské komise průběžně a pravidelně sledují přípravu města, aby zajistili, že pravidla stanovená na úrovni EU byla po celou dobu dodržována a že je naplňována přihláška, díky které byl městu titul udělen.

Obecně lze říci, že součástí většiny kandidátských přihlášek jsou následující témata (pořadí neurčuje priority):

  • rozvoj grantového systému, systému otevřených výzev a jejich financování
  • program uměleckých rezidencí
  • program budování kapacit kulturních organizací (art management, internacionalizace, účast na festivalech, konferencích, mezinárodních koprodukcích)
  • alespoň 1 infrastrukturní projekt (centrum nezávislé kultury, infrastruktura pro městskou kulturní organizaci)
  • velké divácky atraktivní / komunikační projekty (slavnostní zahájení, akce v sezóně apod)
  • posílení tradičních akcí (festivaly apod.)
  • inovativní umělecké projekty (digitální, site specific apod.)
  • zapojení veřejnosti - participativní projekty, projekty v komunitách, se specifickými cílovými skupinami
  • aktivity ve veřejném prostoru
  • mezinárodní a evropské projekty
  • zapojení do evropských sítí
  • projekty mapující nebo diskutující identitu města a regionu

Prohlédněte si přihlášky našich sousedů:

Neexistuje žádný minimální ani maximální limit pro výdaje kandidátských měst. Ty se výrazně liší. Od kyperského Pafosu (2017, 9 mil € ), přes estonský Tallin (2011, 14 mil. € ) po rakouský Linz (2009, 69 mil. €). Největší položkou jsou investice do kulturní infrastruktury, kde se většinou jedná o již dlouho připravované projekty. V případě Budějovic lze za takovou investici považovat např. připravované rekonstrukce Slavie či Domu umění (už jen součet výdajů na tyto investice činí nyní dle plánovaných rozpočtů 18 mil. €). Výdaje do kulturního programu pak směřují buďto přímo na realizaci konkrétních akcí, nebo podporují vznik nových projektů formou otevřených grantových výzev. I v tomto ohledu již budějovická radnice učinila první kroky, když pro rok 2021 téměř zdvojnásobila rozpočet v dotační výzvě na podporu nezávislé kultury (10 mil. Kč pro rok 2021). Celkové výdaje města na kulturu v roce 2020 činily cca 6 mil. € (ačkoliv většinu činí rozpočet Jihočeského divadla). Kandidatura tak podle všeho není mimo rozpočtové možnosti města.

Na nákladech projektu se obvykle z většiny podílí kandidátské město. Významným partnerem je pak stát nebo regionální samospráva. V Plzni se podíl města na financování pohyboval na úrovni 50 % rozpočtu projektu, z cca 500 mil Kč město vložilo v průběhu 5 let (2011–2016) celkem 250 mil Kč. Kromě nákladů na program (umělecké smlouvy, partnerské smlouvy se spolupořadateli, grantový systém a otevřené výzvy, umělecké rezidence, vlastní produkce vč. technických nákladů) byly zásadní personální náklady (rok 2011 cca 8 zaměstnanců, 2012 cca 15 zaměstnanců, 2013 cca 30 zaměstnanců, 2014 cca 35 zaměstnanců, 2015 cca 70 zaměstnanců, 2016 cca 20 zaměstnanců). Další klíčovou položkou byla komunikace a marketing, a to jak na národní, tak evropské úrovni (mediální kampaně, prezentace na zahraničních veletrzích, komunikace v rámci města a regionu, press tripy pro zahraniční novináře apod.).

Samotná příprava přihlášky v letech 2021-2022 může podle odhadů stát na mzdových nákladech přípravného týmu, na realizaci pilotních projektů a marketingu kolem 10 milionů korun.

České Budějovice rozhodně šanci získat titul Evropské hlavní město kultury mají! Rozhodně pro tento titul nejsme malé město. Ačkoliv dříve titul získávaly hlavně metropole, trendem posledních let jsou menší města s velkým potenciálem k rozvoji. Například pro rok 2024 titul získal rakouský Bad Ischl se svými 14 tisíci obyvateli a estonské Tartu stejně velké jako Budějovice.

Odborníci poukazují na to, že členové poroty mají v posledních letech tendenci upřednostňovat menší města. Město není vybráno pro to, čím je, ale spíše pro jeho kulturní potenciál a budoucí přínos ke společnému evropskému kulturnímu dědictví. Zdroj: European Cultural Capital 2 Report, R. Palmer, G. Richards, TRAM, 2009.

Kandidatura přichází v případě Budějovic v pravý čas zejména s ohledem na plánované investice do kulturní infrastruktury. Po dlouhých letech je asi nejblíže své realizaci např. rekonstrukce Slavie či Domu umění. Novinkou je také studie Město a voda, podle které budějovická radnice připravuje proměnu náplavek a okolí řek, v roce 2021 se má vyhlásit architektonická soutěž na revitalizaci Senovážného náměstí s možností vzniku nové galerijní budovy pro Alšovu jihočeskou galerii, proměnou prochází také Háječek. Vznikají zároveň alternativní komunitní prostory jako např. Žižkárna. Ve městě funguje relativně stabilní a široká kulturní komunita.

Náročný proces kandidatury může být cílem sám o sobě. Vedle 50 měst s titulem se do soutěže zapojilo dalších minimálně 200. Řada z nich velmi dobře využila samotnou tvorbu přihlášky jako klíčový zlomový moment v kulturní politice města. Zmapování potenciálu a potřeb města, jeho obyvatel i kulturních aktérů, vytvoření, projednání a schválení strategie rozvoje kultury a dalších návazných dokumentů (definice vize, klíčových cílů rozvoje města, realizačních plánů, alokace rozpočtu) jsou úkolem, který lze bez podobné motivace jen těžko prosadit.

Je několik dobrých příkladů, kdy „neúspěšné“ město skvěle zhodnotilo svoje úsilí i bez titulu. Jedním z nejzajímavějších příkladů je Dublin, který vypadl již v prvním kole. Protože na kandidaturu byl již schválený rozpočet 1 mil Euro, alokovaný přímo v odboru kanceláře primátora, město se rozhodlo tento rozpočet investovat do 4 nejzajímavějších projektů z přihlášky. Vznikla postupně organizace Dublin Culture Connects / Dublin Culture Company, která s 1 mil Euro fungovala 3 roky a uvedla do života jeden z nejzajímavějších projektů rozvoje komunit a kvality života, díky kterému dnes město umí komunikovat s obyvateli mnohem lépe, než před kandidaturou. Příkladem může být i Ostrava, která bojovala o titul EHMK 2015. Titul sice putoval do Plzně, Ostrava ale velkou část projektů přihlášky realizovala (přístavba alternativní scény Divadla loutek Ostrava, revitalizace břehů Ostravice, Gong v areálu Dolních Vítkovic, rekonstrukce Dolu Hlubina,.., z programu pak Mezinárodní festival Kamera Oko, Měsíc autorského čtení, prezentace ostravské kultury v Praze a další). Samotná kandidatura tak posloužila městu k identifikaci kulturního potenciálu a koncepčním změnám.

Aby projekt skutečně plně využil potenciál města, musí se do příprav projektu zapojit všichni. Od "kamenných" kulturních institucí po kulturní manažery a promotéry z alternativní scény, od odborníků po laiky. Politici, akademici, podnikatelé, široká veřejnost. V první analytické fázi se můžete zapojit do výzkumného panelu. Brzy zveřejníme podrobnosti. Pokud chcete dostávat nejaktuálnější informace o přípravě přihlášky, podpořte naší kandidaturu!